Ukázka z referátu Nezaměstnanost
...
Tradiční vazba mezi úsporami a investicemi je v moderním světě zpřetrhána.
Tím jak se uvolňuje pohyb kapitálu ve světě, nemusí se pak domácí
investice rovnat domácím úsporám.
Příliš dlouhá pracovní doba?
Jedním z běžně uváděných argumentů zdůvodňujících situaci v nezaměstnanosti
je tvrzení, že dřívější trend směřující ke zkracování pracovní
doby se zastavil v 80. letech. Jestliže normální pracovní týden začátkem
století čítal cca. 60 - 70 hodin, koncem 70. let a začátkem 80. to bylo přibližně
40 hodin za týden.
Toto zkrácení pracovní doby proběhlo společně s růstem reálných
mezd. Důvodem byl postupný, ale rychlý růst produktivity práce. Nicméně
začátkem 80. let byly evropské společnosti vystaveny ostřejší světové
konkurenci. Na mnoha trzích klesly reálné ceny. Ačkoli produktivita práce
rostla, nemohla se jednoduše transformovat zároveň do růstu reálných mezd
i zkrácení pracovní doby.
Někteří lidé argumentují tím, že rostoucí produktivita práce by měla
vést ke zkracování pracovní doby, jinak bude růst množství těch, kteří
si musí hledat práci. Zastánci tohoto názoru tvrdí, že počet hodin práce,
které jsou potřeba, je v čase zhruba konstantní. Počet pracovních hodin
dnes se příliš neliší od tohoto počtu začátkem století přes skutečnost,
že populace i pracovní síla se významně od té doby rozrostla.
Zastánci krácení pracovní doby jsou rozděleni v názoru na metody. Někteří
argumentují, že by měla být zkrácena veškerá pracovní doba jako znak
solidarity, a tím umožnit velké části nezaměstnaných nastoupit do práce.
Dnešní zaměstnaní by obětovali část svých příjmů tím, že by
pracovali kratší dobu. Ale dnešní nezaměstnaní by získali práci.
Jiní argumentují tím, že zkrácení pracovní doby by nemuselo mít žádný
vliv na mzdy. Jejich argumentace je založená na předpokladu, že jakmile lidé
získají práci, růst způsobí zvýšení produktivity práce při kratší
pracovní doby. Tato nová poptávka bude uspokojena v rámci kratší pracovní
doby.
Existují však signály o tom, že zkracování pracovní doby udržuje nízkou
nezaměstnanost? Spojené státy a Japonsko, dvě země s nižší nezaměstnaností,
mají obecně delší pracovní dobu než západoevropské země, a ani žádné
podstatné zkrácení pracovní doby v posledních letech neprovedly.
Běžná pracovní doba se liší v různých zemích v Evropě. Přesto není
vidět žádná závislost mezi krátkou pracovní dobou a nízkou nezaměstnaností.
Pokusy o zkrácení pracovní doby v některých zemích nevedly k růstu zaměstnanosti.
Myšlenka, že je možné sdílet konstantní poptávku po práci mezi více
lidmi, je založena na předpokladu, že pracovní síla je homogenní. Kdysi to
skutečně byla pravda, nebo? velká část pracovní síly se skládala z manuálních
dělníků, kteří byli mezi sebou dobře nahraditelní. V těchto minulých
dobách také využívala většina dělníků jen minimální množství kapitálu.
Dnešní situace je jiná. Většina zaměstnanců včetně sektoru služeb
využívá velké množství kapitálu. Většina zaměstnanců má také
specifické znalosti a dovednosti. Operátor složitého stroje může být
nahrazen jen někým, kdo absolvoval dlouhý trénink. Výzkumník nemůže být
nahrazen jiným ve dvě hodiny odpoledne. Všeobecné zkrácení pracovní doby
by znamenalo plýtvání lidským kapitálem. Zkrácení pracovní doby tak není
jednoduchým řešením problému nezaměstnanosti.
11. Závěr
Závěrem bychom chtěli dodat, že nezaměstnanost není určitě lehkou překážkou,
kterou musí nejen naši, ale i cizí politici řešit. Jedná se totiž o
spoustu otázek, na které dosud neexistují ideální odpovědi.
Obsah:
Seminární práce do předmětu MAKROEKONOMIE *
1. Úvod *
2. Význam nezaměstnanosti *
3. Ekonomický dopad *
4. Sociální dopad *
5. Měření nezaměstnanosti *
6. Ekonomická interpretace nezaměstnanosti *
Tři typy nezaměstnanosti *
7. Vztah nezaměstnanosti a inflace *
8. Phillipsova křivka *
Posuny Phillipsovy křivky *
9. Nezaměstnanost v číslech *
10. Příčiny nezaměstnanosti v praxi *
Stanovování mezd *
Zákony o minimální mzdě *
Kolektivní vyjednávání *
Nízká poptávka *
Příliš dlouhá pracovní doba? *
11. Závěr *
Seznam použité literatury:
- Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus - Ekonomie
- R. Dornbusch, S. Fischer - Makroekonomie
- Ekonom, ročenka 1993-1996
- Dokument EDU (European Democrat Union - sdružení pravicových stran v
Evropě) "Strategy for economic growth and employment in Europe",
duben 1998